Jarní úhyn rybí obsádky na revírech

07.06.2017

V nádržích, rybnících nebo řekách v jarních měsících může být viděna ryba, která nevypadá zrovna nejzdravěji. Pokud takových ryb nenapočítáte desítky, většinou není důvod k panice. Jaro totiž pro ryby a další živočichy znamená velkou fyziologickou zátěž, která se na některých z nich může projevit i vizuálně.

Po zimním klidu velká zátěž

Příjem potravy v zimě se vlivem zpomalení metabolismu rybího organismu omezuje či úplně zastavuje - zejména u kaprovitých ryb.

Ryby nepřijímající potravu využívají k získání potřebné energie tukové rezervy, po jejich spotřebování pak svalovinu. V jakém stavu se ryby "dočkají" jara závisí na zdravotním a výživném stavu na podzim a pak zejména na délce a průběhu zimního období. Se zvýšením teploty vody na jaře ryby pomalu začínají přijímat potravu.

V teplejší vodě se množí patogenní mikroorganismy

V jarním období však dochází u převážné části druhů ryb k výtěru, což je další významný vliv na zdravotní stav rybího organismu. Většina energie jde na tvorbu pohlavních orgánů a pak i samotný výtěr ryb bývá náročným fyziologickým aktem. V teplejší vodě se však i začínají množit patogenní mikroorganismy (viry, bakterie, plísně), které napadají slabé či jiným způsobem hendikepované jedince. Ke zranění ryb může dojít různými způsoby - průchodem ledové tříště, při bouřlivém výtěru, napadením rybožravými predátory či během vysazování ryb při rybářském obhospodařování.

Skvrny plísně či krvavé vředy

Takto mechanicky poranění jedinci pak mohou být sekundárně napadeni již zmíněnými patogenními organismy. U napadených ryb se můžou na těle objevovat šedavé či bílé skvrny plísně, krvavé vředy, při silnějším napadení ztrácí únikový reflex, zdržují se u okrajků, hubnou a mohou i uhynout. K takovým jevům dochází v jarním období téměř na všech rybářsky obhospodařovaných vodních plochách, ať jde o produkční rybníky či vodní nádrže se sportovním rybolovem.